Kůrovec, škůdce lesních dřevin

Kůrovec je drobný brouk z čeledi nosatcovitých, který patří mezi škůdce lesních dřevin. Dříve spadal do samostatné čeledi a dnes se díky různým modifikacím se zhruba 6 000 druhy řadí mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu.

Najít kůrovce je poměrně jednoduché, jelikož se jeho kolonie vyskytují po celém světě. Úkryt nachází v lýku i dřevě stromů, napadá ovoce, je v semenech, listech, ve stoncích bylin včetně kapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech mangrovů. Valná část těchto brouků dokáže žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů. Nejsou to sami kůrovci, kdo stojí za napadáním rostlin a živočichů. Ke své existenci hojně využívají i symbiózu s dřevokaznými houbami. Některé druhy si je samy pěstují a posléze jimi živí sebe nebo své larvy. Tyto drobné kolonie jsou z hlediska ochrany lidského zdraví nebezpečné. Přenáší houbovitá onemocnění.

Neuvěřitelně rozmanité je rozmnožování kůrovců. Nepohlavní množení se u nich vyvinulo v evoluci několikrát a na několik pozoruhodných způsobů. Uspořádání životního cyklu tohoto hmyzu zahrnuje systémy od nepřetržitého křížení mezi sourozenci přes soužití v páru, kde rodinu i požerek (systém obývaných prostor) zakládá samice. Jiným typem soužití je harémové mnohoženství, kde jsou jak zdroje, tak samice pod plnou kontrolou samce. Jelikož je tento druh hmyzu velice hojně zastoupen na všech kontinentech a jeho četnost přesahuje možnost empirického ověření, je možné kůrovce označit za globálně rozšířené a známé.   

Mapa: Evidované smrkové kůrovcové dříví dle okresů, 2019. Zdroj: Lesy České republiky

Jak vypadá kůrovec?

Kůrovci jsou drobní brouci dosahující délky od 1 do 9 mm. Tělo je válcovitého nebo oválného tvaru s hnědým, eventuálně černým zabarvením. Jejich tělo je vzhledově nejvíce podobné čeledi červotočů. Tvar hlavy je ve většině případu kulatý, u několika málo druhů protažená v krátký nosec. Tykadla mají paličkovitý tvar a jejich oči jsou složené, výjimečně rozdělené na dvě části. Nohy jsou poměrně krátké, opatřené pětičlennými chodidly.

Zdroj obrázku: iDnes.cz

Lýkožrout smrkový a české lesy

  V lesním hospodářství patří mezi nejznámější škůdce lýkožrout smrkový zvaný také kůrovec smrkový. Jeho kolonie dokáží poškodit rozsáhlé plochy smrkových lesů. Lýkožrout patří v Evropě, s výjimkou Středomoří a Britských ostrovů k nejvíce invazivnímu druhu hmyzu. Významné škody působí i ve smrkových lesích na Sibiři nebo také v severní Číně. Nejvíce známé jsou v posledních 30 letech jeho rozsáhlé útoky v oblasti Skandinávie, pobaltských zemí, v Bělorusku, které místy dosáhly až desítek mil. m³. Jen v ČR v letech 2003-2015 dosáhl objem dřeva skrze kalamitu kůrovce více než 14 mil. m³. Jeho expandování má přímou souvislost se suchem, které se v posledních 15 letech markantně zvýšilo.

Lýkožrout smrkový, dospělec. Zdroj: Insect-foto.cz

Význam lýkožrouta smrkového je spojen s „hygienou“ lesa a stavem stromů. Rozhodujícím ukazatelem pro gradaci kolonie je dostatek vhodného materiálu a samozřejmě počasí. Vysoké a rovnoměrné srážky pozitivně ovlivňují vitalitu porostů, naopak dlouhodobý srážkový deficit vede k oslabení. Vysoké teploty napomáhají urychlení vývoje (i více generací v roce). V neposlední řadě je rozhodujícím faktorem včasné a důsledné provádění účinných preventivních i obranných opatření, jako je např. postřik, lapač neboli lapák na kůrovce.

Lýkožrout lesklý

Lýkožrout lesklý je vedle lýkožrouta smrkového dalším obávaným druhem hmyzu, který škodí lesům. Jedinec je 1,6 až 2,8 mm dlouhý a dokáže napáchat obdobně velké škody, zejména na mladých stromech. Lýkožrout lesklý je typický svou zádí krovek, která je opatřena zoubky – u samců jsou ostré, u samic tupě zakončené. Podle zoubků lze určit nejen pohlaví, ale i diferenciovat tento druh od dalších 6 zástupců. Lýkožrout lesklý se vyskytuje téměř v celé Evropě a pokračuje dál přes Sibiř, kde dosahuje až po Koreu a Japonsko. To vše bez ohledu na nadmořskou výšku. Jeho hlavní hostitelskou dřevinou (v českých lesích) je smrk ztepilý (vyvíjí se však i na dalších smrcích, zejména na smrku pichlavém nebo stříbrném). Dále jsou to různé druhy borovic a modřínů. Lýkožrout škodí v oblastech postižených imisemi, přísuškem, případně dlouhodobým suchem. Dále se vyskytuje podél dálnic a silnic, ale i v městech a obcích.

Jak na kůrovce?

Co se týče likvidace kůrovce, snad každý odborník na lesnictví vám řekne, že boj s ním je velmi složitý. Existuje ovšem řada doporučení, jejich výčet naleznete zde:

1. Vezměte kůrovcům potravu-pokud dojde k živelné kalamitě vlivem bouře nebo silného větru, odstraňte popadané větve před rojením kůrovce – zhruba od poloviny dubna do poloviny května. Tyto stromy je důležité asanovat, jelikož již v tento moment se jedná o stromy napadené kůrovcem.
2. Identifikujte napadené stromy-hledání provádějte pomocí drtinek přímo na porostech, které se nacházejí v okolí původního výskytu. Nejvíce podezřelé jsou vždy stromy, které neraší a opadává jim jehličí. Podobné znaky napadení kůrovcem se mohou projevit zejména při vysokých teplotách (cca 30 °C).
3. Vytěžte nejdříve napadené dřevo – asanace napadených stromů. Jedná se o ruční odkorňování, moto-manuální metodu, strojní odkorňování harvestorem, štěpkování, chemickou asanaci, používání insekticidních sítí, ochranu skládek technologií MERCATA, fumigace plynem EDN.
4. Kombinujte mechanickou a chemickou asanaci.
5. Odstraňujte kůrovce i na skládce.
6. Odkliďte napadené dříví z lesa-odvoz neošetřeného kůrovcového dřeva mimo les je přísně zakázán! Pokud je dříví aktivně napadeno, musí být asanováno.
7. Odchytávejte kůrovce na počátku rojení-je možné využít otrávené/neotrávené lapáky, popř. insekticidní sítě nebo postřiky.
8. Chraňte živé stromy – asanace a odklizení napadených.
9. Hlídejte teplotu-kůrovec miluje teplo. Rojí se v období od dubna do září při teplotách nad 20 °C. Všemu rovněž přispívá déšť. Délka líhnutí se pohybuje od 5 do 10 dnů.
10. Vyhledejte odbornou pomoc, jako například: Nekrmbrouka.cz, výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Kurovcoveinfo.cz, Lesnická práce s.r.o., popř. orgány státní správy.

Na obrázcích je k vidění lapač na kůrovce a Trinet P síť napuštěná insekticidem s feromonovým lapačem.

 Zdroj obrázků: www.eshop-zemedelske-potreby.cz

 Zde je například síť proti kůrovci napuštěná insekticidem.

Kupní cena dřeva napadeného kůrovcem

Kupní cena kůrovcového dřeva (včetně dopravy) se vypočítává z celkového množství napadeného porostu. V současné době se cena pohybuje zhruba na úrovni okolo 750 Kč za m^3. V minulosti se jednalo o částku přes 1000 Kč/m³_.  Roste naopak cena tvrdého dřeva, kterého je nedostatek a prodává se i za více než 1300 Kč/ m³. Pro představu je zde uvedena tabulka z Lesů ČR.