Tvrdost dřeva - vše co vás zajímá

Dřevo je materiálem, který nás doprovází celým životem a lidé jeho báječné vlastnosti využívají od nepaměti. Je nejen palivem a stavebním materiálem, ale také základem mnoha výrobků, od nábytku přes papír až k hudebním nástrojům. Slouží i jako zdroj řady chemických látek, které se z něj získávají. Příkladem mohou být třeba pryskyřice či kaučuk. Dřevo lze těžko nahradit jinými látkami. Jeho využití bývá určeno jednou významnou vlastností dřeva, tvrdostí. Tvrdost dřeva určuje jeho využití, protože právě podle tvrdosti dřeva se určují různé typy dřeva.

Jak se dělí dřevo podle tvrdosti

Za nejtvrdší dřevo v ČR je obecně považován akát. Podle stupnice tvrdosti dřeva se rozlišují různé skupiny. Dříve se tvrdost dřevin dělila do šesti skupin. Tabulka tvrdosti dřeva vycházela z údaje zátěže na plochu, která byla vyjádřena v kilogramech na centimetr čtvereční, a dřevo se dělilo podle následující tabulky:

Nové dělení je jednodušší, má pouze tři skupiny pro tvrdost dřeva. Měří se i v jiných jednotkách, MPa.

Tabulka tvrdosti dřeva pak vypadá takto:

A které dřevo je považováno za nejtvrdší dřevo? Je to exotický guayacan, který je označován jako nejtvrdší materiál na světě ze skupiny dřevin. Metodou pro zjišťování tvrdosti dřeva je tzv. Jankova metoda, která využívá ocelovou kuličku daného průměru a změří se síla, které je zapotřebí k tomu, aby byla kulička z poloviny zatlačena do dřeva. Čím větší síla musí být vynaložena, tím tvrdší je dřevo. Výsledek samozřejmě ovlivňuje i síla dřeva.

Tvrdost dřeva a výhřevnost

Pokud je dřevo využíváno k topení, hodnotí se tvrdost dřeva z hlediska výhřevnosti a délky hoření. Tvrdé dřevo vydrží déle a vydává více tepla. Proto se prodává nejlépe, ovšem za vyšší cenu. U měkkého dřeva, například u topolu nebo u olše dřevo hoří příliš rychle a tepla je znatelně méně než u dřeva tvrdšího. Měkké dřevo zase nabízí jednodušší zpracování a vytváření různých tvarů, Tvrdé dřevo zase déle vydrží a nabízí vysokou odolnost.

Pokud bychom hodnotili české dřevo, jde o boj buk vs dub. Oba druhy dřeva jsou velice oblíbené, rozdílná je však jejich cena. Dub je mnohem odolnější a finančně náročnější. Zdaleka se však nejedná o nejdražší dřevo. Nejdražší dřevo světa je dřevo agarové, kubík byste pořídili za více než dvě stě milionů korun.

Všechny druhy dřeva vyžadují péči

Jedno mají všechny druhy dřeva společné – vyžadují kvalitní péči a ošetření. Záleží na tom, jakou povrchovou úpravu dřevo získalo již ve výrobě. Každý dřevěný výrobek může mít úpravu jinou, a podle toho je potřeba zvolit následnou péči, ošetření, impregnaci a vhodný nátěr lazurou nebo barvou. Pokud je dřevo barvené, nepotřebuje žádné zvláštní ošetření, jen při obnově nebo poškození bude potřeba lehké obroušení a přetření stejným druhem barvy. Jednou z velmi odolných úprav je lakování.

Povrch dřeva je velice odolný a nepotřebuje tak pravidelné ošetření. Pokud je potřeba lak obnovit, bude ho potřeba dokonale obrousit a dřevo dále upravit a přelakovat. Olej je náročnější na údržbu, ale opravy jsou jednodušší. Je potřeba častější obnova a doplnění. Mořidlo zvýrazňuje krásu dřeva, ale nechrání ho. Většinou se kombinuje s lakem. Surové dřevo je nutno impregnovat, teprve poté přijde nátěr. 

Jak se využívají jednotlivé druhy dřeva

Dřevo není jen palivo nebo stavební materiál. Má širokou škálu dalšího použití, podlahy, ploty nábytek, hudební nástroje a mnoho dalších. Záleží vždy na tom, z jakého stromu dřevo pochází. 

Smrkové dřevo

Smrkové dřevo je pevné, pružné, ale měkké. Je však snadno dostupné a příznivá je i jeho cena. Využívají ho stavebníci, těžaři, nábytkáři i další profese. Vyrábí se z něj papír, buničina, hudební nástroje. Nejedná se o příliš odolné dřevo, proto se jeho trvanlivost prodlužuje různými prostředky. Smrkového dřeva pro různé účely je dostatek i vzhledem ke kalamitě kůrovce.

Jedle je vzácnější

Jedle byla v minulosti využívána především pro výrobu nábytku, dělaly se z ní čluny i lodní stožáry. Problémem se stalo životní prostředí, průmyslové exhalace postupně zničily jedlové lesy a dřevo se stalo vzácným, zvláště dřevo starších jedlí.

Borovice má menší hustotu dřeva

Borovicové dřevo se vyznačuje vyšším obsahem pryskyřice a výraznou kresbou dřeva. Proto je oblíbeným materiálem pro výrobu nábytku. Není vysloveně měkká, lze z ní vyrábět dveře, okna, podlahy a další. Práce s borovicovým dřevem není kvůli obsahu pryskyřice právě nejsnadnější.

Modřín je odolný a trvanlivý

Modřín opadavý se vyznačuje tím, že stojí na pomezí mezi dřevem letním a zimním. Uplatní se v náročných podmínkách, například na různých konstrukcích. Dřevo modřínu patří k těm nejkvalitnějším. Modřínu je v lesích více, ale přesto se s ním šetří. Hodí se na nábytek, obklady, zábradlí, terasy schody schodiště, šindele a podobně. Práce s ním je však jednodušší než třeba s borovicovým dřevem.

Nejtvrdší dřevo u nás má červený tis

Tis má velmi vysokou hustotu dřeva. Původně sloužil k výrobě luxusních kousků nábytku a doplňků, luků nebo kuší. Jeho početní stavy se však značně zmenšily, navíc je tis prudce jedovatý, stal se spíše okrasnou dřevinou a jeho početní stavy se výrazně snížily.

Borovička a uzeniny s jalovcem

Jalovec se k produkci předmětů příliš nepoužívá, často podléhá chorobám. Je však oblíben v kuchyni, kde se využívá v závěru uzení pro získání výrazného zvláštního aroma. Také lihovina borovička je vyráběna právě z jalovce.

Jinan nejen pro okrasu

Jinan je strom, který nepatří ani k jehličnanům, ani k listnáčům. U nás se pěstuje spíše jako strom okrasný, i když jeho dřevo je snadno opracovatelné a měkké. Pokud se využívá, dělají se z něj obklady nebo případně dýhy. Většinou se jedná o dlouhověké nebo dokonce památné stromy.

Buk nabízí kvalitu

Bukové dřevo se těší stálé popularitě. Má velmi kvalitní a tvrdé dřevo, které však příliš nesnáší vlhkost a ničí ho střídání sucha a vlhkosti. Není tedy zvláště trvanlivé, a proto se často využívá jako velmi výhřevné palivo. Dobře se s ním pracuje, je pevné, a ne příliš pružné. Dělá se z něj ohýbaný nábytek, překližky nebo dýhy. Využívá se i v potravinářství, protože má neutrální chuť.

Dub s mnohostranným použitím

Dub je velmi odolný, má více druhů. Dřevo dobře snáší vlhkost, má proto velmi široké využití. Patří k dražším dřevinám, vyrábí se z něj například podlahy, nábytek, konstrukce a mnoho jiného. Navíc je odolný proti škůdcům a vydrží i pod vodou.

Tvrdé dřevo z habru a jasanu

Dřevo habru se podobá tomu bukovému. Při hoření vydává hodně tepla, je pevné, ale i křehké. Je velmi tvrdé. Vyrábějí se z něj pracovní nástroje i násady, ale také hudební nástroje. Jde však o náročnější materiál, jehož použití jako paliva by bylo luxusem. Jasan je také tvrdý, ale je hodně pružný. Vyrábějí se z něj součásti nářadí, dýhy nebo obklady.

Výrazný trnovník akát

Výrazná kresba dřeva, tvrdost a houževnatost, ale také praskání při sušení – to je akát trnovník. Mohou se z něj vyrábět kůly, násady a topůrka, ale při sušení je potřeba opatrnosti. Výrobky z něj mají dlouhou životnost. Je poměrně snadno dostupný, velmi se rozšířil a je masově kácen. Pěstuje se i jako okrasná dřevina.

Těžko dostupný jilm

Jilm se neštípe a lze ho dobře ohýbat. Má tvrdé, trvanlivé, pevné a těžké dřevo. Je však těžko dostupné, celé háje jilmů podlehly nemocem. Dýhy a ohýbaný nábytek z jilmu jsou vysoce ceněné. Často se vyskytuje v okrasných kompozicích.

Světlé dřevo javoru

Pokud hledáte výrazně světlé dřevo, určitě se zaměřte na javor. Jde o dřevo tvrdé, které lze obrábět, soustružit, vyrábějí se z něj hudební nástroje i parkety. Oblíbený je také ve výrobě nábytku a dýh. Existuje více druhů javorů, liší se kresbou i dostupností.

Bříza není jen palivové dřevo

Bříza je sice populární palivový materiál, ale rádi ji využívají umělci a řemeslníci. Její kůra je dekorativní. Dřevo dobře hoří, i když je vlhké. Bříza však špatně snáší změny počasí a neodolává vlhkosti. Z březových větví se vyráběla tradiční košťata.

Platan a topol pro interiéry

Hledáte-li dřevo do interiéru, můžete si zvolit topol nebo platan. Platanové dřevo není příliš trvanlivé, proto se pro venkovní použití nehodí. Vyrábí se z něj nábytek, podlahy, hračky, intarzie nebo papír. Topol má měkké dřevo s řídkou strukturou, vyniká však rychlým růstem. Využívá se hlavně v průmyslu, vyrábějí se z něj zápalky, překližka, dýhy a další.

Tradiční dřeviny lípa a olše

Lípa je oblíbeným materiálem řezbářů a sochařů. Má pevné, ale měkké dřevo, se kterým se dobře pracuje. Často mu však hrozí napadení škůdci, potřebuje ošetřit hlavně před červotočem. Olše má výraznější barvu, další vlastnosti se podobají lípě. Dříve se z ní často vyřezávalo nádobí, v současnosti se na něm udí nebo se používá na stavby pod vodou.

Jeřáb a zimostráz ocení hudebníci

Těžkým a tvrdým dřevem se vyznačuje jeřáb. Škála jeho použití je široká, od řeznických špalků až po hudební nástroje. Podobně se používá zimolez se svým houževnatým a tvrdým dřevem. Dá se však těžko sehnat, protože roste velmi pomalu. Více se využívá zimostráz s podobnými vlastnostmi.

Líska, vrba, ořech nebo kaštan

Líska sice patří k břízovitým, ale její dřevo se v průmyslu nepoužívá. Je pružné a měkké, proto se hodí košíkářům nebo jako výplň ohrad či plotů. Podobně málo využitelná je vrba. Kaštanové dřevo je podobné dubovému, je však měkčí. Dá se soustružit, vyrábí se z něj nábytek, schodiště, sudy i další předměty. Podobně poslouží i kaštanovník. Ten se však u nás příliš nevyskytuje. Tvrdé dřevo a výraznou kresbu nabízí ořech. Dobře se s ním pracuje, je odolný a trvanlivý, cenově je však náročnější. Hodí se pro výrobu nábytku, nástrojů a dekorativních kousků.

Ovocné dřevo není jen na uzení

Hrušeň i jabloň mají tvrdé a odolné dřevo. Pracují s ním soustružníci, dají se z nich vyrábět i hudební nástroje. Je ho možno použít například na výrobu holí na golf. Třešeň má výraznou barvu i kresbu, je oblíbená při výrobě uměleckých předmětů a dekorací. Švestka má tvrdé dřevo, ale těžko se s ní pracuje, hodí se většinou na uzení, na dekorační předměty, a je často využívaná restaurátory. I s meruňkou se spíše udí nebo se využívá jako palivo. Dřevo peckovin je navíc jedovaté pro domácí zvířata.